Navigace

Obsah

Historie

Historickým jádrem oblasti byl hrad Štěpanice. První písemná zmínka z roku 1305 hovoří o založení hradu Janem z Valdštejna, ale podle Balbína zde již v roce 1254 vládl Jindřich Jan z Valdštejna. Tento údaj potvrzují archeologické nálezy na hradě. V současnosti z hradu zůstala zřícenina bašty a zbytků obranného systému. Část hradu je skryta v mohutném kuželu ze suti a je zde naděje na další objevy. Potvrzují to nedávné archeologické průzkumy horního hradu, kde je zasypáno přízemí hradních budov.

Horní Štěpanice

mívaly statut městečka. Ztratily jej však poté, co hrad opustili v roce 1524 jeho majitelé. Hlavním zdrojem obživy místního lidu byla práce v lese a rolnictví. Později, když byl les vymýcen, byly na jeho místě postaveny roubené chalupy a obdělána pole. V Hamerském vrchu vznikly železné doly, na Zákoutí byly i doly zlaté. Pak se zde rozšířilo tkalcovství.

Benecko

samotné je poprvé zmíněno roku 1628. Legenda vypráví o poustevníkovi řádu sv. Benedikta a o jelenovi, který mu byl druhem. Odtud prý vznikl znak obce - jelení hlava s křížem mezi parohy.

Mrklov

byl osídlován podobně jako Dolní Štěpanice "podél vody". Byl převážně zemědělskou vsí. Odedávna se v podhůří pěstoval len, předení lnu patřilo i mezi robotní povinnosti. Za panování Marie Terezie se rozšířila domácká výroba pláten.

O zásadní změnu ve struktuře obyvatelstva se zasloužila turistika a zimní sporty. Už roku 1892 vyrábí sekerník Vondrák na dolnoštěpické pile bukové lyže. Zároveň přijíždějí na Benecko norští instruktoři. Ti zasvěcují do lyžařského sportu nejen pražské, ale i místní zájemce. Benecko, nejvýše položená, a proto dříve i nejchudší ves, se začíná prudce rozvíjet. Český SKI klub zakupuje na Benecku chalupu, která se stává východiskem lyžařských výprav do celých Krkonoš. Zájem o obce stoupá, vznikají první ubytovny, hotely. Ve dvacátých a třicátých letech se některé chalupy již mění na boudy, penziony a dokonce i na hotely. Hrabě Harrach zřizuje hotel Zlatou vyhlídku, dává postavit rozhlednu a restauraci na Žalém.

Na Benecku vznikla velice brzy celá řada spolků - Sokol, Orel, Národní jednota severočeská, hasičské sbory. Všední život si lidem na horách tehdy zpříjemňovalo ochotnické divadlo.

Výchovu často vedli vlastenecky cítící učitelé, z nichž jmenujme alespoň Josefa Panýra, Josefa Šíra a Antonína Pochopa. Nemalý vliv měl i sokolský duch, divadlo a četba. To se projevilo se už v první světové válce poměrně vysokým počtem legionářů na ruských, francouzských a italských frontách.

I za okupace byl velký počet mužů zapojen do odboje. Benecký učitel Antonín Bedrník skončil život v nacistickém vězení. V Mrklově řídili odboj Ladislav Vraštil, František Mach a Jaroslav Antoš.